Výzkum

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Výzkum kraniosakrální biodynamiky

 

Kraniosakrální terapie a především kraniosakrální biodynamika je na rozdíl od USA nebo Velké Británie v České republice novou a veřejnosti málo známou terapií. V současné době neprobíhá v ČR žádný oficiální vědecký výzkum na poli kraniální osteopatie nebo kraniosakrální biodynamiky (CSB) a proto jsme se rozhodli provést výzkumnou studii, jejíž cílem je podrobněji popsat vliv této terapie na problémy pohybové soustavy a nervového systému u pacientů. Studie byla spuštěna v září 2011, potrvá dva roky a je do ní zapojeno 14 terapeutů CSB a dva lékaři. Výsledky studie budou statisticky zpracovány, vyhodnoceny a výsledná zjištění budou zpřístupněna odborné i laické veřejnosti. Pro ty, kteří se více zajímají o kraniální osteopatii a CSB jsou k dispozici abstrakty již provedených zahraničních studií.

 

 

Český projekt

 

V České republice byl v září 2011 zahájen dvouletý výzkumný projekt Kraniosakrální biodynamika a problémy pohybového aparátu a nervové soustavy.

Cílem této výzkumné studie je sledování vlivu série ošetření kraniosakrální biodynamiky na stav pohybového aparátu a nervového systému klienta.

Studie je určena klientům s těmito problémy: zranění, poruchy a onemocnění svalového a kosterního aparátu (bolesti hlavy, zad, páteře a kloubů) a neurologická onemocnění jako jsou migrény, poškození nervosvalového přenosu, postižení CNS, epilepsie, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza a stavy po mozkové mrtvici.

Průběh projektu: Klient, který se bude chtít zapojit do studie, podstoupí 10 ošetření kraniosakrální biodynamiky během 10ti týdnů, přičemž vyplní vstupní (před první terapií), průběžný (po 10 ošetřeních CSB) a výstupní dotazník (6 měsíců po posledním ošetření CSB). Tím, že se aktivně zapojí do projektu, bude mít klient nárok na slevu z běžné ceny ošetření ve výši 50%.

Podmínky pro vstup do projektu: Klient je starší 18ti let, má problémy v uvedených oblastech, vyplní 3 dotazníky během účasti na projektu. Klient se může před, během a po skončení série terapií CSB léčit standardním způsobem u svého lékaře.

 

Informace pro zájemce o účast ve studii

 

Jaký užitek mi přinese účast ve studii? Můžete vyzkoušet v České republice relativně novou léčebnou metodu, která přichází z USA a Švýcarska. Struktura projektu Vám poskytne příležitost k poznání a pochopení hlubších souvislostí fungování Vašeho organismu. Účastí ve studii podpoříte výzkum v oblasti zdraví. Výsledky studie mohou pomoci budoucím klientům se stejnými obtížemi jaké máte Vy

Jaká je struktura studie? Studie bude sledovat jednotlivé klienty po dobu přibližně devíti měsíců. Klienti podstoupí 10 ošetření kraniosakrální biodynamiky během 10ti týdnů (pokud si to situace vyžaduje je možnost 10 ošetření podstoupit v delším časovém úseku, maximálně však 20ti týdnů). Studie nijak neomezuje klienty v jejich léčbě nebo aktivitách, které mají přispět ke zlepšení jejich stavu, takže se mohou před, během a po skončení série ošetření CSB léčit standardním způsobem u svého lékaře.

Co se ode mě očekává po vstupu do projektu? Po vstupu do projektu se od všech klientů očekává, že: - vyplní celkem 3x Dotazník klienta (při vstupu do projektu, po 10ti ošetřeních kraniosakrální biodynamiky a následně za 6 měsíců od posledního ošetření) - budou pravidelně docházet na ošetření kraniosakrální biodynamiky ke svému terapeutovi (tato ošetření budou probíhat 1x týdně, pokud není po dohodě s terapeutem určeno jinak; maximální limit pro provedení 10ti ošetření kraniosakrální biodynamiky je 20 týdnů) - vyplněné dotazníky klienti odevzdají svému terapeutovi CSB

Jaké jsou podmínky přijetí do projektu? Do projektu mohou být přijati klienti, kteří splňují tyto podmínky: Mají subjektivní pohybové nebo neurologické potíže, jedno i více ze sledovaných onemocnění a jejich zdravotní stav odpovídá podmínkám pro zařazení do projektu. V období vstupu do projektu nepodstupují léčbu kraniosakrální terapie nebo kraniosakrální biodynamiky. Jsou starší 18ti let. Dostanu za účast v projektu zaplaceno? Za účast v tomto projektu Vám nepřipadá žádná odměna. Platí klienti jednotlivá ošetření CSB? Ošetření CSB se platí při každé návštěvě. Cena pro účastníka ve studii činí 50% běžné ceny pro klienty, kteří ve studii zařazeni nejsou.

Musím se studie zúčastnit? Je pouze na Vás, zda se studie zúčastníte či nikoliv.

Jak se zajistí důvěrnost výsledků vyšetření? Při zařazení do studie budou Vaše osobní data uchována s plnou ochranou důvěrnosti dle platných zákonů ČR. Přístup k Vašim osobním údajům budou mít pouze Váš terapeut CSB a koordinátor projektu, a rovněž oprávněné orgány, např. zástupci nezávislých etických komisí nebo jiných kompetentních úřadů, za účelem ověření průběhu klinického hodnocení, a to tak, aniž by došlo k porušení důvěrnosti informací. Při vlastním provádění studie mohou být osobní údaje poskytnuty jiným než výše uvedeným subjektům pouze bez identifikačních údajů, to jest anonymní data pod číselným kódem. Rovněž pro výzkumné a vědecké účely mohou být Vaše osobní údaje poskytnuty pouze bez identifikačních údajů nebo s Vaším výslovným souhlasem. Údaje a výsledky této studie mohou být publikovány. V žádné publikaci ani zprávě nebude figurovat Vaše jméno ani jiné osobní údaje.

Mohu svou účast na projektu ukončit? Svou účast na projektu můžete ukončit kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu. Pokud budete chtít ukončit svou účast na projektu, oznamte to prosím svému terapeutovi, nebo koordinátorovi projektu. Uveďte, prosím, důvod ukončení své účasti. Tato informace je důležitá pro vyhodnocení výsledků projektu a budeme Vám vděčni, pokud ji poskytnete.

Pokud Vás výše uvedená výzkumná studie zaujala máte zájem vstoupit do projektu jako klienti, můžete kontaktovat terapeuta CSB.

 

Zahraniční studie

 

Zde jsou k dispozici překlady abstraktů zahraničních studií, které proběhly ve Velké Británii, Španělsku, Izraeli, USA a Kanadě a týkají se kraniosakrální terapie a jejího využití.

 

1) Upledgerova Kraniosakrální terapie pomocí více terapeutů: deskriptivní studie výsledků 2007-2008.

Harrison RE, Page JS.
Zdroj: Všeobecná praxe, Národní zdravotní služba (National Health Service), Edinburgh, Velká Británie. rachelharrison@onetel.com

Cíle: Tato studie popisuje pacienty podstupující kraniosakrální léčbu, stav, ve kterém je léčba započata a důsledky léčby na jejich příznaky i jejich životy.

Design: Byly zhodnoceny záznamy 157 pacientů léčených pomocí Upledgerovy kraniosakrální terapie (UCST). Sedmdesát tři (73) pacientů bylo léčeno pomocí deseti různých odborníků pracujících nezávisle a 84 pacientů léčil pouze jeden odborník pracující v rámci Národní zdravotní služby (NHS). Výsledky: Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od novorozenců do 68 let. Sedmdesát čtyři procent (74%) pacientů uvádí hodnotné zlepšení u jejich stávajícího problému. Šedesát sedm procent (67%) dále uvádí hodnotné zlepšení jejich celkového stavu a/nebo druhého zdravotního problému. Výsledky diagnostických skupin naznačují, že UCST je efektivní především u pacientů s bolestmi hlavy a migrénami, s bolestmi zad a šíje, u pacientů trpících úzkostí a depresemi, a u nedonošených kojenců. Sedmdesát procent (70%) pacientů užívajících léky jejich užívání snížilo nebo přerušilo a průměrná míra konsultací pacientů s jejich obvodním lékařem klesla o 60% během šesti měsíců následujících po léčbě.

Závěry: Studie naznačuje, že další výzkum UCST jako léčebné modality by byl hodnotný zejména pro výše zmíněné obtíže.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21214395

 

2) Randomizovaná kontrolovaná studie zkoumající účinky kraniosakrální terapie na bolest a variabilitu srdečního tepu u pacientů s fibromyalgií.

Castro-Sánchez AM, Matarán-Peñarrocha GA, Sánchez-Labraca N, Quesada-Rubio JM, Granero-Molina J, Moreno-Lorenzo C. Zdroj: Oddělení ošetřovatelství a fyzioterapie, University of Almería, Španělsko. adelaid@ual.es

Kontext: Fibromyalgie je rozšířená muskuloskeletální porucha spojovaná s rozsáhlou mechanickou citlivostí, únavou, neosvěžujícím spánkem, depresivními náladami, a všepostupující dysfunkcí autonomického nervového systému: tachykardií, posturální intolerancí, Raynaudovým fenoménem a průjmem.

Cíle: Určit vliv kraniosakrální terapie na citlivá bolestivá místa a variabilitu srdečního tepu u pacientů s fibromyalgií.

Design: Randomizovaná kontrolovaná studie. Sukjekty: Devadesát dva pacientů s fibromyalgií bylo náhodně přiděleno do skupiny s intervencí nebo s placebem. Intervence: Pacientům byla podávána léčba po dobu dvaceti týdnů. Skupina s intervencí podstoupila kraniosakrální terapii a placebo skupina podstoupila falešnou léčbu odpojeným megnetoterapeutickým zařízením.

Hlavní opatření: Hladiny intenzity bolesti byly stanoveny zhodnocením bolestivých bodů a naměřením variability srdečního tepu pomocí 24 hodinového Holter monitoringu.

Výsledky: Po dvaceti týdnech léčby skupina s intervencí vykazovala významné snížení bolesti u třinácti z osmnácti bolestivých bodů (P<0.05). Ve skupině s intervencí byly pozorovány významné rozdíly v časové směrodatné odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v a globálním dojmu klinického zlepšení oproti původním hodnotám. Ve skupině s placebem výše uvedené pozorováno nebylo. Po dvou měsících a po roce terapie, skupina s intervencí projevovala významné rozdíly oproti původním hodnotám u bolestivých bodů na levém týlu, levé dolní straně krku, u nadkloubního hrbolku a velkého trochanteru a významné rozdíly v časové standardní odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v a globálním dojmu klinického zlepšení.

Závěr: Kraniosakrální terapie zlepšila symptomy střednědobé bolesti u pacientů s fibromyalgií.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20702514

 

3) Vliv kraniosakrální terapie na úzkost, deprese a kvalitu života u pacientů s fibromyalgií.

Matarán-Peñarrocha GA, Castro-Sánchez AM, García GC, Moreno-Lorenzo C, Carreño TP, Zafra MD. Zdroj: Almería, CP 04009, Španělsko. lemur@correo.ugr.es.

Fibromyalgie je považována za kombinaci fyzického, psychologického a společenského postižení. Příčiny patologických mechanismů fibromyalgie doposud nejsou známy, ale fibromyalgie může vést k snížené kvalitě života. Cílem této studie bylo analyzovat dopady kraniosakrální terapie na deprese, úzkost, a kvalitu života u pacientů s fibromyalgií trpících bolestmi. Byla provedena dlouhodobá dvojitě slepá experimentální klinická studie. Osmdesát čtyři pacientů diagnostikovaných fibromyalgií bylo náhodně přiděleno do skupiny s intervencí (kraniosakrální terapie) a placebo skupiny (simulovaná léčba odpojeným ultrazvukem). Léčba trvala po dobu 25 týdnů. Úzkost, bolest, kvalita spánku, deprese i kvalita života byly zjišťovány po deseti minutách (po skončení terapie), po šesti měsících a 1 roce skončení léčby. Úzkostné stavy a prvky úzkosti, bolest, kvalita života a Pittsburghův index kvality spánku byly významně vyšší v skupině s intervencí oproti placebo skupině po tesně po terapii a po šesti měsících uplynulých od poslední teraie. Po roční odezvě se však skupiny lišily pouze u Pittsburghova indexu kvality spánku.

Závěr: Léčba fibromyalgie pomocí kraniosakrální terapie přispívá k vylepšení úzkosti a kvality života u těchto pacientů.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19729492

 

4)&nbsp; Vliv kraniosakrální terapie na symptomy spodních močových cest u roztroušené sklerózy.

Raviv G, Shefi S, Nizani D, Achiron A. Zdroj: Oddělení urologie, Zdravotní centrum Sheba, Tel Hashomer, Israel. gravivg@zahav.net.il

K prozkoumání, zda kraniosakrální terapie vylepšuje symptomy spodních močových cest u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Studie na reálné věkové skupině. Centrum pro ambulantně ošetřované pacienty s roztroušenou sklerózou v referenčním zdravotním centru. Praktická kraniosakrální terapie (CST). Změny u symptomů spodních močových cest, objemu rezidua po močení a kvality života. Pacienti z naší kliniky pro roztroušenou sklerózu byli zhodnoceni před a po kraniosakrální terapii. Hodnocení zahrnovalo neurologické vyšetření, určení stavu postižení, ultrasonografický odhad objemu rezidua po močení a dotazníky ohledně symptomů dolních močových cest a kvality života. Dvacet osm pacientů dosáhlo kritérií kvalifikace a byli vybráni pro tuto studii. Srovnání objemu rezidua po močení, symptomů dolních močových cest a kvality života před a po kraniosakrální terapii odhalilo významné zlepšení (0.001>p>0.0001).

Závěr: Ukázalo se, že CST je účinná forma léčby symptomů dolních močových cest a zlepšení kvality života u pacientů s RS.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19341983

 

5) Kraniosakrální terapie migrény: protokol vývoje pro průzkumnou kontrolovanou klinickou studii.

Mann JD, Faurot KR, Wilkinson L, Curtis P, Coeytaux RR, Suchindran C, Gaylord SA. Zdroj: oddělení neurologie, Lékařská fakulta, Universita Severní Karolíny v Chapel Hill, Chapel Hill, NC, USA. mannj@neurology.unc.edu

Úvod: Migréna postihuje zhruba 20% populace. Běžná péče migrény je suboptimální; nadužívání léků na episodické migrény je rizikový faktor pro vznik chronických denních bolestí hlavy. Studie nefarmaceutických přístupů pro prevenci migrénových bolestí hlavy je tedy na místě. Kraniosakrální terapie (CST) je oblíbeným nefarmaceutickým přístupem k léčbě nebo prevenci migrénových bolestí hlavy, u něhož je omezená prokázanost bezpečnosti a účinnosti. V tomto článku popíšeme probíhající studii proveditelnosti k posouzení bezpečnosti a účinnosti CST při léčbě migrény, pomocí přísné a inovativní randomizované kontrolované studie za použití slabých statických magnetů (LSSM) jako intervence pro kontrolu pozornosti.

Metody: Cílem studie je otestovat hypotézu, že oproti pacientům užívajícím běžnou péči spolu s léčbou slabými statickými magnety (doplňková léčba pro kontrolu pozornosti), budou pacienti užívající obvyklou lékařskou péči a CST vykazovat výrazné zlepšení v: kvalitě života měřené testem vlivu bolesti hlavy - Headache Impact Test (HIT-6); snížení četnosti migrény; a vnímání klinického prospěchu. Kritéria pro zahrnutí byla buď pohlaví, věk > 11, anglicky nebo španělsky mluvící, splňující kritéria Mezinárodní klasifikace pro poruchy bolestí hlavy (ICHD) pro migrénu s nebo bez aury, bolest hlavy v četnosti 5 až 15 krát do měsíce po dobu nejméně dvou let. Po úvodní osmitýdenní fázi byli vhodné subjekty náhodně rozděleny buď do CST nebo do intervence pro kontrolu pozornosti pomocí slabých statických magnetů (LSSM). K posouzení možné zaujatosti terapeuta byly zanalyzovány videonahrávky sezení k zhodnocení jakýchkoli systematických rozdílů u skupin v interakci terapeuta se subjekty. Výsledky: 169 jednotlivců bylo prozkoumáno z hlediska způsobilosti, z nichž 109 bylo vhodných pro studii. Pět z nich se nekvalifikovalo během původní fáze z důvodu nedostatečné četnosti bolestí hlavy. Devatenáct jich odstoupilo od studie po podepsání souhlasu.

Závěr: Tato zpráva potvrzuje proveditelnost podstoupení přísné randomizované klinické studie CST pro migrény pomocí standardizovaného CST protokolu a inovativního kontrolního protokolu vyvinutého pro tuto studii. Subjekty jsou schopny a ochotny vyplnit detailní deník o bolestech hlavy během osmitýdenního základního období, s nemnohými výpadky v průběhu studie, naznačujícím přijatelnost obou intervencí.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18541041

 

6) Kraniosakrální technika klidového bodu: zkoumání jeho účinků u osob s demencí.

Gerdner LA, Hart LK, Zimmerman MB.

Zdroj: Centrum pro vzdělávání v rodinné a komunitní medicíně, Lékařská fakulta, Stanfordova univerzita, Palo Alto, Kalifornie, USA. lgerdner@gmail.com

K prozkoumání vlivu kraniosakrální techniky klidového bodu (CSPT) u devíti starších lidí s demencí byla využita smíšená metodologie. Účastníci byli monitorováni na počátku (3 týdny), během intervence (6 týdnů), a po intervenci (3 týdny) pomocí upraveného Cohen-Mansfieldova inventáře rozrušení Cohen-Mansfield Agitation Inventory (M-CMAI). CSPT byla prováděna denně po dobu šesti týdnů certifikovaným kraniosakrálním terapeutem. Zjištění ukázala statisticky významné snížení u souhrnu M-CMAI a u podskóre během intervenčního období. Toto snížení pokračovalo v postintervenčním období u podskóre fyzické neútočnosti a slovní agitace. Domácí a pracovní rozhovory poskytli konvergentní validitu u kvantitativních zjištění. Účastníci byly také ochotnější spolupracovat při pečujících aktivitách a projevovali smysluplné interakce.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18350746

 

7) Vliv zásahů akupunktury a kraniosakrální terapie na klinické výsledky u dospělých pacientů s astmatem.

Mehl-Madrona L, Kligler B, Silverman S, Lynton H, Merrell W.

Zdroj: Oddělení rodinné medicíny, University of Saskatchewan College of Medicine, Saskatoon, SK, Kanada. lewis.mehl-madrona@usask.ca

Cíle: Byla prokázána synergie mezi modalitami pracujícími na různých úrovních činnosti. Akupunktura a kraniosakrální terapie jsou dvě velice rozdílné modality, pro které byla navržena synergie. Cílem této studie bylo ověřit tuto synergii a určit, zda by doplňkové terapie vylepšili výkon plic a kvalitu života lidem s astmatem, omezili úzkost, deprese a užívání léků.

Design: Subjekty byly náhodně přiděleni do pěti skupin: akupunktura, kraniosakrální terapie, akupunktura a kraniosakrální terapie, kontrola pozornosti a kontrolní čekací listina.

Metody: Subjekty podstoupily 12 sezení o stejné délce s hodnocením výkonu plic, astmatu, kvality života, deprese a úzkosti před léčbou a po léčbě. Zhodnoceno bylo i užívání léků.

Výsledky: Synergie nebyla prokázána. Když byla léčba srovnána s kontrolní skupinou, statisticky byla významně lepší než kontrolní skupina v zlepšení kvality života astmatu, zatímco snížení užívání léků s výsledky vyšetření funkce plic zůstaly stejné. Nicméně kombinace akupunktury a kraniosakrálního ošetření nebyla účinnější než každá terapie zvlášť. Ve skutečnosti, ačkoli všichni aktivní pacienti podstoupili 12 sezení, u těch, jež ošetřoval pouze jeden terapeut, se statisticky významně snížila úzkost ve srovnání s těmi, kteří podstoupili stejný počet sezení u více odborníků. Žádný vliv na deprese nebyl nalezen.

Závěry: Akupunktura a/nebo kraniosakrální terapie jsou potenciálně užitečnými doplňky tradiční péče o dospělé s astmatem, ale kombinace těchto dvou neposkytuje žádné další výhody ve srovnání s každou terapií zvlášť.

Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17234566